respekt.cz » blog.respekt.cz » kutilova.blog.respekt.cz » všechny rubriky, poslední články
Kongo-tour - program na leden
Chcete se dozvědět více o životě, válce či sexuálním násilí v Kongu? Vidět nový český dokumentární film Slzy Konga či dokument americké režisérky Lisy Jackson Kongo-hluboke ticho?Dozvědět se, jak i my Češi neseme na utrpení konžských civilistů svůj podíl? Více
Kongo-tour -Série přednášek a filmů o situaci v DR Kongo
Chcete se dozvědět více o životě, válce či sexuálním násilí v Kongu? Vidět nový český dokumentární film Slzy Konga či dokument americké režisérky Lisy Jackson Kongo-hluboke ticho?Dozvědět se, jak i my Češi neseme na utrpení konžských civilistů svůj podíl? Pak přijďte na jednu z mých přednášek v rámci tzv. kongotour, které odtartovalo 19.9. v Poličce a nyní pokračuje v různých českých i moravských městech. Více
Rwanda- včera oběť, dnes pachatel
Za posledních patnáct let Rwanda několikrát napadla sousední Kongo, ilegálně odsud odvezla tuny drahých kamenů a nerostů, rukama a zbraněmi Rwanďanů byly zavražděny desetitisíce konžských civilistů. Dalších 3,5 milionu lidí zahynulo na následky válečného strádání. Desetitisíce žen a dětí byly znásilněny. Tisíce vesnic lehly popelem. Téměř milion lidí uprchnul ze svých domovů. Mezitím Západ stále plácá Rwandu po zádech a pumpuje do ní miliardy dolarů. Více
Kdo rozerval malou Naomi?
„Moje dcera byla brutálně znásilněná, před rokem,“ říká mi krásná Irena s blyštivým úsměvem a smutnýma očima. Ta, o níž se bavíme, jí stydlivě vykukuje zpoza dlouhé sukně. Naomi – tříletá holčička, kterou by každý zulíbal. Jsou ale bohužel takoví, kteří zajdou i dál, tak daleko, že se to příčí lidskému chápání. „Před rokem naši vesnici přepadli Hutové, vypálili všech pět domů. Všichni vesničané začali utíkat. Mně znásilnili, byla jsem v té době těhotná, mému muži posekali ruce mačetami. A Naomi, které byly v té době dva roky, unesli, spolu s dalšími dvěma lidmi z naší vesnice,“ vzpomíná Irena. Více
Když přijíždí madam Sarkozy a o tom, jak si její muž do huby nevidí
Všechno začalo před dvěma měsíci na večírku. „Heleď, povím ti hrozný tajemství a nesmíš to nikomu říct,“ šeptala mi kamarádka Dan. „Do Konga, přímo do Bukavu, přijede Carla Bruni, a zajímá ji sexuální násilí. Chce vidět nějaké projekty.“ V tu chvíli mě napadlo jediné – vezmeme ji do Bunyakiri, regionu okupovaným milicemi Hutů ze sousední Rwandy. Může navštívit projekty Člověka v tísni pro znásilněné ženy a pochopí tak během chvíle realitu a utrpení místních konžských žen. Kamarádka Dan je jako šéfka UNICEF zodpovědná za program první dámy Francie a jelikož se jí nápad zalíbil, začaly jsme na něm pracovat. Více
Podporovat sirotčince už není sexy
Vždycky si říkám, že už mě nemůže nic moc překvapit. A vždycky se pletu. Návštěva sirotčince v konžském městě Bukavu mě doslova šokovala. A to jsem si myslela, že není horších, než pákistánských. Mizérie v níž ale 50 dětí tohoto konžského sirotčince žije je znásobena faktem, že v Bukavu je přes sto humanitárních organizací, z nichž některé si pronajímají domy za 3 000 USD měsíčně. Jsou zde, aby pomáhali obětem válečného konfliktu, operují s rozpočty v řádech stovek milionů dolarů, mají velké cíle, produkují profesionální reporty, ale skutečnou pomoc skutečným lidem a obětem občas zapomínají. Přitom všechny děti přišly o rodiče právě během války. Nikdo je nechce podporovat, protože organizace razí filosofii, aby děti byly v rodinách a tak z principu sirotčince nepodporují. Tady v Kongu ale je těžké najít rodinu, která si vezme další dítě. Průměrná rodina v Kongu má nejméně pět dětí vlastních. A vemte si další hladový krk navíc…. Více
Rwandská genocida pokračuje - v Kongu
Rwandská genocida a válka v Kongu vstupují do dalšího dějství. Včera do Konga vstoupily 2 000 rwandských vojáků. Jde o příslušníky rwandské armády vedené prezidentem Paulem Kagamem. Jeho armáda je stejně jako on tutsijská. Do Konga vstoupili, aby se definitivně vypořádali se 6 000 Huty, kteří zde okupují část provincie jižní a Severní Kivu. Právě Hutové a jejich jednotky Interhamwe povraždili v roce 1994 kolem 800 000 Tutsijů. Když Tutsijove /pod vedeni soucasneho prezidenta Kagameho/ Huty porazili, uprchlo kolem milionu Hutů do Konga /ze strachy z pomsty/, s nimi se infiltrovali i Interhamwe. Někteří se už nikdy do Rwandy nevrátili. V Kongu nyní operují armády obou etnik - Hutů /FDLR/ a Tutsijů /CNDP/. Obě tyto armády plundrují konžské nerostné suroviny a masakrují, znásilňují a terorizují konžské obyvatelstvo. Více
Sexuální násilí v Kongu je důsledkem války o nerostné suroviny
V životě jsou chvíle, na něž nelze zapomenout. Pro mě byl jednou z nich moment, kdy jsem se vrátila do Bunyakiri /východ Demokratické republiky Kongo/, abych se podívala, jak pokračuje humanitární projekt pro znásilněné ženy a děti. Na co nikdy nezapomenu, tak to byla ta obrovská radost těchto žen z nového domku a z toho, že mají kde pracovat. Jakmile jsme se objevila, začaly mi ženy mačkat ruce, zpívat, tančit a zkrátka dávat najevo radost, jak jen to člověk dokáže. Celkem 16 žen s dětmi se už nastěhovalo do nových domků, které dostaly od Člověka v tísni a dvacet z nich pracuje v mýdlárně a šicí dílně, kterou zde ČvT otevřel. 30 vybraných dětí navíc dostalo zaplacené školné na jeden rok. Většina z nich šla do školy poprvé v životě. A to včetně těch čtrnáctiletých. Více
O boji s malárií, Číňany a zánětem v Kongu
Během svých pobytů v Kongu a v Africe vůbec jsem nikdy neměla žádné zdravotní problémy. Jenže nic netrvá věčně. Při mé současné cestě do Bunyakiri, kde se podílím na projektu pomoci znásilněných ženám /viz starší příspěvky na tomto blogu/ společnosti Člověk v tísni, jsem se natvrdo střela s realitou konžského zdravotnictví. Do Bunyakiri se dá dostat jen přes město na hranicích se Rwandou, Bukavu. Obyčejně je to pro mě jen přestupní stanice, tentokrát se však stala konečnou. Více
Jak české peníze pomáhají znásilněným ženám a dětem v Kongu
Tento blog jsem začínala přesně před dvěma měsíci, když jsem odjížděla do DR Kongo vymyslet a nastartovat projekt na pomoc znásilněným ženám a dětem. V Kongu totiž probíhá genocida na ženách. Znásilněno jich už bylo víc než 200 000. To vše jako důsledek ekonomické války - války o nerostné suroviny. Do Konga jsem odjížděla počátkem května s vědomím, že Člověk v tísni uvolnil na pomoc obětem z Klubu přátel zhruba půl milion korun. Zde jsou výsledky. Více
Tam, kde je plastová láhev velkým majetkem.
Už přes týden žiju v Bunyakiri. Tak se jmenuje region v konžské provincii Jižní Kivu. Je to jako návrat do časů našich babiček či dokonce prababiček. Není zde elektřina, internet, mobilní síť, ba i satelitní telefon funguje jen na dvou místech. Cesta sem vede jen z jedné strany, teda z města Bukavu, z druhé strany, od města Kisangani, se dostat nejde, neboť chybí most přes údolí, jímž protéká řeka. Ani cesta z Bukavu není žádná procházka růžovým sadem. Je v tak šíleném stavu, že 70 kilometrů trvá kolem šesti hodin, pokud tedy máte dobré terénní auto. Na osobní zapomeňte úplně. Občas i teréňák je po kapotu v mazlavém bahně. Více
Jak jsem přišla k dceři z Konga
Na židli přede mnou sedí holčička v černém kloboučku, který má tak velkou díru, že její vyholená hlava vykukuje způli ven. Na sobě má špinavé tílko a potrhanou sukni. Mluví se mnou, ale celou dobu kouká do země a pravou rukou neustále klepe do židle. Není divu, otázky, které jí kladu, by nebyly příjemné nikomu, natož čtrnáctileté holčině. Cherrie, tak se jmenuje, byla dvakrát znásilněná. Poprvé, když jí bylo 12 let. Více
Jedno dítě Tutsi, druhé Hutu
Skutečnost, že do Bunyakiri přijela bílá žena, která se zajímá o oběti znásilnění, se utajit nedá. Včera jsem jich navštívila deset a dnes už na mě čekalo 30 dalších žen. Co příběh, to neuvěřitelná lidská tragédie. Až nevěříte, že to může být pravda. Jenže je. Více
200 000 znásilněných žen a dětí. Kvůli nerostným surovinám
Když jsem vloni v prosinci odjížděla z Konga, říkala jsem si, že už se do této prokleté země nikdy nevrátím. Pak jsme ale viděla film Kongo: hluboké ticho o sexuálním násilí na východě Konga, kde probíhá válka o nerostné suroviny, a to rozhodlo. 200 000 brutálně znásilněných žen a dětí a svět, včetně Česka, o tom mlčí! 20. února už jsem seděla v letadle do Kinshasy s jediným cílem - zjistit, zda je to pravda, a dostat tuto problematiku do českých médií. Více
Bílý má hodinky, ale černý má čas
Je to už 9 měsíců od doby, co jsem poprvé přijela do srdce temnoty, jak Kongo nazval ve stejnojmenné knize anglický spisovatel Joseph Conrad. Za tu dobu jsem si prošla různými obdobími vztahu ke Konžanům a jejich zemi. Od nadšení, přes naprostou deziluzi až po současný stav - adaptace. Přesně jako podle učebnice. Podle psychologů se totiž život v novém, odlišném prostředí dá rozdělit do tří fází. Více
Černý v bílém domě
Americké prezidentské volby byly v minulosti Afričanům, jak se říká, ukradené. „Ať je vyhrál demokrat nebo republikán, pro nás se tím nic neměnilo, pořád to byla americká politika a prosazování amerických zájmů," říká Timoty, letecký technik z Ghany. Jenže tentokrát je vše jinak, Afričané nejenže volby bedlivě sledují, ale dokonce mají jasného favorita. Je jím, jak jinak, Barrack Obama, jejich „černý bratr", jehož otec je Keňan. Více
MUZUNGU v Kongu
Hned po příjezdu do Konga jsem přijala novou identitu. Ne, že bych to potřebovala, chtěla či si ji dokonce mohla vybrat. Prostě mi byla přidělena. Už nejsem žena, slečna, paní, Markéta či Kutilová. Opuštěním letadla v Kinshase se ze mě stala prostě jen muzungu. Volně přeloženo ze svahilštiny to znamená „bílej". Když jsem se ale ptala kamaráda Saddáma, jestli jeho bílé tričko je taky muzungu, začal se hrozně smát a říkal, že je to jen o barvě kůže. A jak se tedy ve svahilštině řekne černoch? Hm, tak to už nevěděl... Více
No war, no job!
Modré přilby OSN v Kongu /MONUC/ byly zapleteny do obchodování se zbraněmi, zlatem a slonovinou. Alespoň tak o tom informovala britská stanice BBC, na základě vlastního vyšetřování. Nejde o první a zcela jistě ani poslední skandál MONUCu v Kongu. Už dříve vyšly na světlo případy obchodování s diamanty a zlatem a sexuálního zneužívání. Více
Markéta Kutilová
O autorovi:
Pocházím z Poličky. Pracovala jsem jako redaktorka Lidových novin, časopisu Ekolist a jako korespondentka rakouského deníku Wiener Zeitung. Spolupracovala jsem s deníkem The Guardian. Jsem spolupracovnicí společnosti Člověk v tísni a aktivní členkou občanských sdružení Femisphera www.femisphera.com a Pontopolis www.pontopolis.cz Od roku 2004 jsem pracovala pro společnost Člověk v tísni v Íránu, na Srí Lance a v Indonésii. Poté jsem pracovala dva roky jako nezávislá novinářka /Spoluprace zejména s MF Dnes, Reflexem, LN, Ekolistem, Týdnem, Lidé a země, ČRO, ČT, E15, Instinktem atd./ kontakt: MKutilova@seznam.cz
Kontakt:
mkutilovaseznam.cz
seznam rubrik
kalendář
| << < Červenec 2010 > >> | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 01 | 02 | 03 | 04 | |||
| 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |